Vybrané změny týkající se společnosti s ručením omezeným II.

Od 1.1.2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"), která se více či méně dotýká všech částí ZOK. Změny, které novela přináší do úpravy společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), nejsou sice tak rozsáhlé jako v případě akciové společnosti, ale některé mohou být pro praxi poměrně podstatné. S ohledem na rozsah jednotlivých změn jsme naše shrnutí týkající se s.r.o. rozdělili na dvě samostatná vydání našich právních novinek. V této části se budeme věnovat změnám, které se týkají rozhodování společníků a valné hromady s.r.o. V dalším samostatném vydání našich právních novinek k právní úpravě s.r.o. se budeme věnovat změnám v oblasti podílů v s.r.o. a s nimi spojených práv a povinností společníků.

Společnosti s ručením omezeným se pochopitelně dotýkají i úpravy obecných ustanovení ZOK dopadajících na všechny právní formy obchodních korporací, zejména změny pravidel regulujících rozdělování a výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací nebo změny v úpravě orgánů obchodních korporací. Změny těchto obecných ustanovení však nejsou součástí následujícího shrnutí. S informacemi k těmto a i dalším okruhům nových pravidel v rámci novely ZOK účinné od 1.1.2021 se můžete seznámit v našich dalších právních novinkách.

Přítomnost poradců společníků na valné hromadě (§ 168 ZOK)

Novela přiznává společníkům s.r.o. právo, aby s nimi byla na valné hromadě přítomna jedna jimi určená osoba. Tato úprava má především zajistit společníkům možnost mít s sebou na valné hromadě poradce (odborníka), jehož odbornou pomoc (např. z oblasti práva, daní, účetnictví apod.) mohou potřebovat.

Podle aktuální úpravy přitom platí, že na valné hromadě může být přítomen buď jen samotný společník, nebo pouze jeho zástupce. Právo účasti obou současně může připustit jen společenská smlouva nebo o něm může ad hoc rozhodnout valná hromada svým usnesením.

Nově bude režim opačný, tedy společník bude mít vždy právo na přítomnost další osoby na valné hromadě, ledaže toto právo výslovně vyloučí nebo omezí společenská smlouva. Pro společnosti, které vznikly nebo vzniknou přede dnem účinnosti novely, bude však toto zákonné pravidlo platit až od 1.1.2023. Těmto společnostem se tak dává časový prostor 2 let k přizpůsobení jejich společenské smlouvy tomuto novému pravidlu, tedy zejména k jeho vyloučení, případně limitaci, pokud si nebudou přát jeho použití vůbec nebo v plném rozsahu.

Následný souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady (§ 174 ZOK)

Novela zasáhla do problematické a kritizované úpravy tzv. dodatečného hlasování. Zužuje okruh usnesení, u nichž bude možné dodatečné hlasování, pouze na usnesení, jimiž se mění obsah společenské smlouvy či v jejichž důsledku dochází ke změně společenské smlouvy, pokud je k jejich přijetí potřebný souhlas konkrétního okruhu či všech společníků společnosti, do jejichž práv se tím zasahuje. Dodatečné hlasování tedy bude dle tohoto nového konceptu možné pouze v případech, kdy usnesení valné hromady nebylo původně přijato z důvodu absence konkrétních společníků a dodatečné hlasování těchto nepřítomných společníků umožní jeho dodatečné přijetí.

Upozorňujeme ale, že postup podle novelizované úpravy bude vyžadovat sepsání dvou notářských zápisů – jednoho notářského zápisu o nepřijatém usnesení na zasedání valné hromady a následně po dodatečném hlasování, které vedlo k dodatečnému přijetí takového usnesení, druhého notářského zápisu o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby.

Rozhodování per rollam (§ 175 ZOK)

Změn dozná také úprava rozhodování společníků s.r.o. mimo zasedání valné hromady (tzv. rozhodování per rollam). Novela výrazně zpřísňuje formální požadavky na rozhodování per rollam v záležitostech, kdy je požadováno osvědčení rozhodnutí valné hromady veřejnou listinou (tj. notářským zápisem). V těchto případech, kdy doposud postačovalo, aby vyjádření společníků k návrhu rozhodnutí bylo opatřeno úředně ověřeným podpisem, bude ZOK nově požadovat sepsání dvou notářských zápisů.

Nejprve musí osoba oprávněná svolat valnou hromadu (nejčastěji jednatel) nechat sepsat notářský zápis o svém návrhu na rozhodnutí per rollam. Z tohoto notářského zápisu se následně pořídí prosté kopie, které se zašlou jednotlivým společníkům. Vyjádření společníků musí uvádět obsah návrhu rozhodnutí, ke kterému se vyjadřují, a musí být opatřena úředně ověřeným podpisem. Poté, co jsou osobě oprávněné svolat valnou hromadu doručena vyjádření všech společníků, nebo uplyne lhůta pro doručení vyjádření, nechá tato osoba sepsat druhý notářský zápis, který osvědčí přijetí rozhodnutí per rollam.

Předpokládáme, že s ohledem na administrativní náročnost a nákladnost uvedeného postupu, nebude rozhodování per rollam pro rozhodnutí, která je třeba osvědčit notářským zápisem, zřejmě příliš využíváno.

Schvalování dispozic se jměním valnou hromadou (§190 ZOK)

S účinností novely ZOK se také změní rozsah dispozic se jměním s.r.o., ke kterým je vyžadováno schválení valnou hromadou. Od účinnosti novely bude valná hromada povinně schvalovat kromě převodu a zastavení závodu i převod a zastavení jakékoli části jmění společnosti, jejíž převod by znamenal podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.

To je poměrně významný posun oproti formálnějšímu pojetí, které se prosadilo v judikatuře nejvyššího soudu na základě dosavadního znění ZOK, tj. že valná hromada schvaluje pouze převod a zastavení závodu nebo (při splnění podmínky podstatné změny ve struktuře závodu nebo v předmětu podnikání) takové části závodu, která představuje formálně samostatnou organizační složku.

Nově tedy bude třeba, aby valná hromada schvalovala převod a zastavení každé části jmění (bez ohledu na to, zda se jedná o samostatnou organizační složku závodu či nikoli), tedy případně i jednotlivé věci nebo dluhu, která je natolik významná, že by taková dispozice s ní znamenala podstatnou změnu ve skutečném předmětu podnikání nebo činnosti společnosti. Zároveň se z nového znění dovozuje, že takové převody částí jmění budou, při splnění podmínky podstatné změny skutečného předmětu podnikání, podléhat schválení valnou hromadou i na straně společnosti, která je nabyvatelem převáděné části jmění.

Nová úprava bude klást větší nároky na posouzení otázky, zda převod nebo zastavení určitého majetku podléhá schválení valnou hromadou či nikoli. Sankce při absenci takového schválení v případě, kdy bylo povinné, přitom zůstává stejná - relativní neplatnost příslušného převodu nebo zástavního práva, které se mohou dovolat dotčené osoby (nejčastěji samotná společnost nebo její společníci).

S naším shrnutím k dalším okruhům nových pravidel v rámci novely ZOK účinné od 1.1. 2021 se můžete seznámit v dalších právních novinkách od nás. 

V případě dotazů k výše uvedenému či požadavků na řešení Vaší konkrétní situace se prosím obracejte na Váš obvyklý kontakt v PRK či na tým našich odborníků z korporátního či daňového oddělení.