Vybrané změny týkající se společnosti s ručením omezeným I.

Od 1.1.2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"), která se více či méně dotýká všech částí ZOK. Změny, které novela přináší do úpravy společnosti s ručením omezeným (s.r.o.), nejsou sice tak rozsáhlé jako v případě akciové společnosti, ale některé mohou být pro praxi poměrně podstatné. S ohledem na rozsah jednotlivých změn jsme naše shrnutí týkající se s.r.o. rozdělili na dvě samostatná vydání našich právních novinek. V této části se budeme věnovat změnám, které se týkají podílů v s.r.o. a s nimi spojených práv a povinností společníků. V dalším samostatném vydání našich právních novinek k právní úpravě s.r.o. se pak budeme věnovat změnám v oblasti rozhodování společníků a valných hromad s.r.o.

Společnosti s ručením omezeným se pochopitelně dotýkají i úpravy obecných ustanovení ZOK dopadajících na všechny právní formy obchodních korporací, zejména změny pravidel regulujících rozdělování a výplatu zisku a jiných vlastních zdrojů obchodních korporací nebo změny v úpravě orgánů obchodních korporací. Změny těchto obecných ustanovení však nejsou součástí následujícího shrnutí. S informacemi k těmto a i dalším okruhům nových pravidel v rámci novely ZOK účinné od 1.1.2021 se můžete seznámit v našich dalších právních novinkách.

Splácení peněžitého vkladu (§ 23 ZOK)

Novelizace tohoto ustanovení nově umožní, aby peněžité vklady do společnosti s ručením omezeným mohly být společnosti splaceny jiným způsobem než na zvláštní účet u banky zřízený správcem vkladů, pokud celková výše všech peněžitých vkladů nepřesahuje 20.000,- Kč.

Tato úprava míří na společnosti s ručením omezeným, kde výše upsaných peněžitých vkladů jsou bagatelní (minimální výše každého vkladu může být pouhá 1,- Kč). V případě takových vkladů se jeví zbytečné a neekonomické trvat na tom, aby byly spláceny na speciální účet u banky. Zakladatelé si tedy nově mohou dohodnout jiný způsob splacení těchto peněžitých vkladů. Nejčastějším takovým způsobem splacení bude v praxi zřejmě složení příslušné částky v hotovosti u správce vkladů.

Podíl s tzv. vysílacím právem (§ 194a ZOK)

Novela zavádí výslovně možnost, aby společenská smlouva vytvořila podíly, s nimiž je spojeno právo jmenovat a odvolat jednoho nebo více jednatelů (nebo i členů dozorčí rady, pokud je zřízena). Takové podíly jsou obvykle označovány jako podíly s "vysílacím právem" a představují zvláštní druh podílu. Počet jednatelů, který může být tímto způsobem jmenován, však nesmí převýšit počet jednatelů, které volí valná hromada.

Předpokládáme, že tento nový institut bude hojně využíván zejména u společností, které jsou "společnými podniky" (joint venture) více investorů či investorských skupin. Mezi společníky takovýchto společností totiž často existují v rámci dohod o společném řízení společnosti ujednání o počtu jednatelů, které nominují jednotliví společníci. Podíly s vysílacím právem dávají nové možnosti, jak tyto dohody mezi společníky lépe promítnout přímo do společenské smlouvy.

V této souvislosti upozorňujeme, že k vytvoření podílu nebo podílů s vysílacím právem v již existující společnosti bude nutný souhlas všech společníků s touto změnou společenské smlouvy, neboť se takovým rozhodnutím zasahuje do práv všech společníků.

Zástavní právo a další věcná práva k podílu (§ 32 ZOK)

Na základě novely se na zřízení a vznik jiných věcných práv k podílu ve společnosti s ručením omezeným než zástavního práva použijí obdobně pravidla upravující zřízení a vznik zástavního práva k podílu v korporaci. V praxi se tato úprava bude týkat především zákazů zatížení a zcizení podílu, případně předkupního práva k podílu, a znamená zejména to, že smlouvy o zřízení uvedených práv budou muset být opatřeny úředně ověřenými podpisy a že tato práva vzniknou jejich zápisem do obchodního rejstříku.

V souvislosti s tím dochází i k příslušné úpravě zákona o veřejných rejstřících, která zároveň výslovně zakotvuje právo podat návrh na zápis zástavního práva nebo jiného věcného práva k podílu v obchodní korporaci do obchodního rejstříku také společníkovi, k jehož podílu bylo právo zřízeno, a osobě, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno (např. zástavnímu věřiteli). Tímto se odstraňuje dosavadní nedostatek zákona o veřejných rejstřících, který výslovné zmocnění pro tyto osoby k podání návrhů na zápis výše uvedených práv do obchodního rejstříku neobsahoval, což působilo praktické potíže. Byla sice snaha překlenout tento problém výkladem, ten ale nebyl příliš přesvědčivý a v praxi rejstříkových soudů nebyl vždy reflektován.

Na druhou stranu nová úprava omezuje možnost zápisu zákazu zatížení nebo zcizení do obchodního rejstříku pouze na podíly, které nejsou představovány cenným papírem (nebo zaknihovaným cenným papírem). Zdá se tedy, že na rozdíl od stávající úpravy i praxe nebude nově možné do obchodního rejstříku zapsat tyto zákazy ke kmenovým listům ani akciím.

Úprava společenských smluv

Společnosti mají na uvedení svých společenských smluv do souladu s novým zněním ZOK lhůtu jednoho roku od účinnosti novely. Nicméně, ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK ve znění novely, pozbudou závaznosti již k 1.1.2021. Z tohoto důvodu lze doporučit, aby společnosti zajistily potřebnou úpravu svých společenských smluv co nejdříve, v ideálním případě ještě před vstupem novely ZOK v účinnost.

S naším shrnutím k dalším okruhům nových pravidel v rámci novely ZOK účinné od 1.1. 2021 se můžete seznámit v dalších právních novinkách od nás. 

V případě dotazů k výše uvedenému či požadavků na řešení Vaší konkrétní situace se prosím obracejte na Váš obvyklý kontakt v PRK či na tým našich odborníků z korporátního či daňového oddělení.