Vybrané změny působení orgánů obchodních korporací

Od 1.1.2021 nabývá účinnosti novela zákona o obchodních korporacích ("ZOK"), která mimo jiné přináší řadu změn v úpravě orgánů obchodních korporací. Stručný přehled vybraných změn Vám přinášíme níže.

Odstoupení z funkce (§ 58 ZOK)

Podle dosavadní úpravy funkce odstoupivšího člena orgánu zanikala po uplynutí 1 měsíce od doručení oznámení o odstoupení orgánu, který jej zvolil (§ 59 odst. 5 ZOK). Nově zánik funkce nastane již okamžikem, kdy odstoupení bylo nebo mělo být projednáno orgánem, který člena voleného orgánu zvolil. Takovému orgánu přitom vzniká povinnost odstoupení projednat bez zbytečného odkladu, nejpozději však při svém prvním následném zasedání. V případě, že v obchodní korporaci působnost valné hromady vykonává jediný společník, a neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců od oznámení o odstoupení. Novela připouští i možnost odlišné úpravy ve společenské smlouvě.

Zvláštní povinnosti při úpadku (§ 66 ZOK)

Stávající řešení ZOK, které počítá pro případ úpadku obchodní korporace mj. s institutem ručení statutárního orgánu, se novelou nahrazuje novým případem sankce, a sice povinností doplnit majetek obchodní korporace. Dosavadní roztříštěná úprava je navíc spojena v jedno pravidlo obsažené v § 66 ZOK. Je třeba zdůraznit, že celé ustanovení, stejně jako další v ZOK, bude dopadat na jakékoli porušení povinností člena statutárního orgánu, kterým přispěl k úpadku obchodní korporace, ať již aktivním jednáním nebo opominutím.

Přispěje-li člen statutárního orgánu k úpadku (včetně toho, že mu rozumně nezabrání), může být tedy rozhodnuto, aby:

• vydal do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, případně jiný prospěch, který od obchodní korporace v posledních dvou letech obdržel; a/nebo

• v případě, že bude na majetek obchodní korporace prohlášen konkurz, poskytnul do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnoty majetku obchodní korporace.

Upozorňujeme, že kromě člena statutárního orgánu se ustanovení § 66 ZOK bude vztahovat také na každou další osobu, která sice není v postavení člena orgánu korporace, ale fakticky tak jedná, bez ohledu na to, jaký vztah k obchodní korporaci má (např. tzv. faktické a stínové vedoucí).

Faktický (stínový) vedoucí a notifikační povinnost (§ 62 ZOK)

Faktickým vedoucím se rozumí kdokoliv, kdo se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, ač jeho členem není. Kromě povinnosti uvedené v předešlém odstavci použijí se na faktického (stínového) vedoucího rovněž ustanovení o konkurenčním jednání, o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře či o střetu zájmů, která se běžně aplikují v případě členů orgánů korporace. Účinností novely vznikne faktickému (stínovému) vedoucímu povinnost dodržovat pravidla o střetu zájmů, jako by byl formálně členem voleného orgánu. Znamená to, že při možném střetu zájmů nebo úmyslu uzavřít s obchodní korporací smlouvu faktický (stínový) vedoucí o tom informuje statutární orgán a kontrolní orgán korporace, příp. orgán nejvyšší, pokud nebyl kontrolní orgán zřízen.  

Smlouva o výkonu funkce (§ 59 ZOK)

Krátce upozorňujeme i na změnu úpravy smlouvy o výkonu funkce u kapitálových společností obsažené v § 59 ZOK. Novelou byly především upraveny důsledky, které vyvolává neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem kapitálové společnosti. V současné době se na základě občanského zákoníku dovozuje, že nebyla-li smlouva o výkonu funkce schválená nejvyšším orgánem, je relativně neplatná (smlouva je tak považována za platnou, dokud není soudem prohlášen opak). Podle novelizovaného znění ZOK ovšem smlouva o výkonu funkce bez schválení nenabyde účinnosti.

Právnické osoby - členové volených orgánů obchodních korporací (§ 46 ZOK)

Obecná úprava právnických osob v občanském zákoníku stanoví, že primárně zastupuje právnickou osobu ve voleném orgánu zmocněná fyzická osoba. Nezmocnila-li právnická osoba konkrétní fyzickou osobu, zastupuje právnickou osobu člen jejího statutárního orgánu. Takovým členem ovšem může být další právnická osoba.

Novela v § 46 ZOK zavádí povinnost právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, zmocnit bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje předpoklady pro výkon funkce, aby ji v orgánu zastupovala.

Novela upravuje nejen povinnost právnické osoby zmocnit jedinou fyzickou osobu k zastupování, ale také povinnost se zápisem jejího členství v orgánu do obchodního rejstříku zapsat i jejího zástupce (fyzickou osobu). V případě nesplnění této povinnosti, nelze zápis právnické osoby provést.

Zmocnění zástupce a jeho zápis do obchodního rejstříku musí být v souladu s novelou proveden do 3 měsíců ode dne, kdy tomuto zástupci vznikla funkce, jinak funkce právnické osoby ve voleném orgánu zaniká. Pro právnické osoby, které jsou současně členy volených orgánu obchodních korporací je potřeba zmocnit a zapsat zástupce do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely, v opačném případě funkce právnické osoby zanikne.

Naší odborníci jsou plně připravení pomoci Vám s uskutečněním této a jiných změn vyžadovaných novelou ZOK.

S naším shrnutím k dalším okruhům nových pravidel v rámci novely ZOK účinné od 1.1.2021 se můžete seznámit v dalších právních novinkách od nás. 

V případě dotazů k výše uvedenému či požadavků na řešení Vaší konkrétní situace se prosím obracejte na Váš obvyklý kontakt v PRK či na tým našich odborníků z korporátního či daňového oddělení.