Křížové rozhovory: Kateřina Hájková pro TOP PRÁVNÍ BYZNYS
Svět práva se neustále mění a s ním i role advokáta. Kateřina Hájková, seniorní advokátka PRK Partners, se podělila s magazínem TOP PRÁVNÍ BYZNYS o svůj pohled na vliv umělé inteligence, osobní jednání s klienty a klíčové aspekty úspěšné kariéry v advokacii.
Jakým způsobem vstupuje do vaší práce umělá inteligence a kde vidíte její hlavní přínosy i rizika pro váš obor?
Umělá inteligence má zcela nesporně celou řadu využití i v právní profesi. Tyto nástroje již dnes mění dřívější přístup k práci s právními informacemi ve smyslu jejich vyhledávání a organizace a čím dál více umožňují efektivní automatizaci typizované opakující se agendy, jako je například vymáhání pohledávek nebo smluvní dokumentace úvěrů. Na druhou stranu, oproti mnohým očekáváním se nelze domnívat, že by umělá inteligence měla být v dohledné době schopna právního rozhodování ve smyslu, jak zjištěné právní informace aplikovat na konkrétní případ v lidském životě, který je téměř vždy svými okolnostmi unikátní a jeho správné právní posouzení vyžaduje zkušenosti, smysl pro spravedlnost a často i značnou míru empatie, čehož stroj schopen není. Umělá inteligence ale najde velmi dobré a efektivní využití v přípravě podkladů pro takové právní rozhodnutí. Nicméně, pokud jde například o rozhodování sporů mezi lidmi, existují dobré argumenty, proč zde působení umělé inteligence bez lidské kontroly vůbec neumožnit, i kdyby toho technologie někdy schopna byla.
Je pro vás v době, kdy je možné téměř všechno řešit elektronicky/online, stále důležitý osobní kontakt a jednání s klientem? V čem?
Osobní kontakt přispívá k budování dlouhodobých vztahů založených na důvěře (a někdy i na přátelství) a proto bude pro nás i nadále nepostradatelný.
Co je z vašeho pohledu klíčové pro úspěšné nastartování kariéry v advokacii?
Kromě solidního vzdělání, kvalitní angličtiny nebo němčiny a zahraniční praxe potřebuje začínající český právník jasné zaměření na oblast, která má budoucnost a pokud možno mu umožní odlišit se od konkurence. Klíčové je samozřejmě i budování sítě kontaktů a aktivní marketing – přednášení na odborných konferencích, zasílání právních novinek současným a potenciálním klientům, prezentace na sociálních sítích a podobně.
Jaká je podle vás role advokáta v dnešním světě a jak se liší od minulých generací právníků?
Svět se mění nevídaným tempem, umělá inteligence bude mít převratné dopady na náš obor a právní prostředí, ve kterém naši klienti podnikají, je čím dál tím složitější. Dnešní advokát se těmto změnám musí neustále přizpůsobovat a učit se nové věci, jinak mu ujede vlak. Neustále se zpřísňující regulatorika klade důraz na interdisciplinaritu a schopnost pružně zapojit se do týmu odborníků s různorodou specializací je dnes samozřejmostí.
Máte pocit, že mladí právníci a právničky mají tendenci se specializovat více než v minulosti?
Již dnes je specializace poměrně běžná, ale generalistů je stále hodně a mladí právníci a právničky většinou vnímají, že složité právní prostředí vyžaduje specializaci na jednu nebo více oblastí.
Vnímáte v posledních letech nějaké změny v očekáváních klientů vůči právníkům a jakým způsobem se snažíte tato očekávání naplnit?
Klienti vyvíjejí stupňující se tlak na efektivitu advokátů a projevují čím dál tím menší ochotu platit na základě hodinových sazeb. Krom toho očekávají, že právník bude mít dobrou znalost jejich byznysu a že je bude aktivně upozorňovat na relevantní změny právního prostředí. Tomuto očekávání se snažíme vyjít vstříc efektivním používáním vzorů, zaváděním standardizovaných postupů, pružným nasazování týmů zkušených odborníků napříč oblastmi, které klienta zajímají, používáním dostupných technologií, včetně umělé inteligence, monitoringem judikatury a legislativních změn, jakož i průběžným vzděláváním našich právníků.
Jak zásadní roli ve vaší práci hrají inovace a modernizace? Jak se dá držet krok s těmito změnami?
V současné době zaznamenáváme překotný vývoj nejen v inovacích samotných, ale i v jejich právní úpravě. Zejména na evropské úrovni byla vydána celá řada právních předpisů, které vytvářejí regulatorní rámec pro inovativní technologie. Ať už jsou to třeba kryptoaktiva a kryptoměny (nařízení MiCA), kybernetická bezpečnost (směrnice NIS2 a specificky pro finanční sektor nařízení DORA), nařízení Digital Markets Acts and Digital Services Act, na spadnutí je nařízení eIDAS2, které si klade za cíl vytvoření evropské digitální peněženky, hovoří se i o možných změnách v GDPR. Udržet krok s těmito legislativními změnami je samozřejmě velmi náročné a vyžaduje to tým dedikovaných specialistů na tuto problematiku. Na druhou stranu je ale třeba říci, že tyto regulace samy o sobě potřebné inovace nevytvoří ani neurychlí a v poslední době se zdá, že Evropa je světovou jedničkou spíše v produkci těchto právních předpisů než v inovacích samotných.
