Interní prošetřování a subjektivní lhůta pro rozvázání pracovního poměru.

Podezření na bossing, anonymní podnět z whistleblowingu nebo zneužívání pracovní doby a technologií. Zaměstnavatel zahájí interní šetření, aby zjistil, co se skutečně stalo. Jenže právě v tu chvíli začíná nebezpečný souboj s časem.

Flexinovela zákoníku práce sice od loňského roku prodloužila subjektivní lhůtu pro rozvázání pracovního poměru z důvodu porušení pracovní kázně ze dvou na tři měsíce, v praxi však zaměstnavatelé na tento limit stále narážejí. Tři měsíce na komplexní prošetření, sepsání vytýkacího dopisu či výpovědi a její řádné doručení často nestačí.

Mnoho zaměstnavatelů navíc žije v nebezpečném omylu: domnívají se, že pokud zaměstnanec během šetření onemocní, běh lhůty se pozastaví a lze vyčkat na jeho návrat do práce. Překážky v práci na straně zaměstnance však běh subjektivní lhůty nestaví a čekání může vést k neplatnosti celého rozvázání pracovního poměru.

Kdy přesně tedy subjektivní lhůta začíná běžet a jak prošetřování správně nastavit?

V nejnovějším článku pro epravo.cz naši kolegové Jaroslav Škubal a Tereza Erényi rozebírají aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a shrnují klíčová pravidla:

• Kdo se musí o porušení dozvědět: Z pohledu zákona je určující vědomost přímého či vyššího nadřízeného zaměstnance, nikoli až předání závěrečné zprávy statutárnímu orgánu. Vědomost interního právníka nebo personálního oddělení naopak lhůtu automaticky nespouští, pokud danému zaměstnanci přímo nevelí.
• Indicie vs. skutečná vědomost: Nejvyšší soud rozlišuje mezi pouhou indicií, která je teprve impulsem k prověření (např. prvotní podezření na aktivitu na sociálních sítích či nesrovnalosti v účetnictví), a ucelenou vědomostí o konkrétním výpovědním důvodu.
• Jak chránit proces šetření: Pokud má běh lhůty započít až oficiálním uzavřením šetření, nesmí být nadřízení zaměstnanci do vyšetřování aktivně zapojeni ani průběžně informováni o detailech protiprávního jednání dříve, než je hotová závěrečná zpráva.

Podrobné shrnutí a praktická doporučení pro vedení interních compliance šetření najdete v celém článku na epravo.cz.