Nový zákon o lobbingu: Konec tajných jednání za zavřenými dveřmi

Od 1. července 2025 nabývá účinnosti zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, který poslouží jako první komplexní úprava zavádějící jasná pravidla pro ovlivňování státních rozhodnutí.

Před nabytím účinnosti nového zákon probíhalo lobbování, tedy přímé ovlivňování vykonavatelů státní moci při legislativním rozhodování, bez jakéhokoliv rámce omezení. Nový zákon o lobbyingu představuje systematickou regulaci pro činnosti za účelem přímého ovlivňování přípravy, projednávání nebo schvalování právních předpisů, opatřeních obecné povahy, koncepčních dokumentů či při jednání o mezinárodních smlouvách. Zavádí tedy základní princip: lobbování je podmíněno registrací a podléhá povinnostem transparentního hlášení.

Registrace a podmínky lobbingu

Dle zákona je lobbistou osoba, která lobbuje (resp. ovlivňuje) soustavně a je zapsána v registru lobování spravovaným Ministerstvem spravedlnosti. Základní charakteristikou daného registru je, že se jedná o veřejně přístupný informační systém dostupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Podmínkami registrace jsou plná svéprávnost a bezúhonnost, která je specificky upravena v ustanoveních zákona. Samotné oprávnění k lobbování vzniká dnem zápisu do registru.

Vymezení lobbovaných osob: čí jednání je lobbista svou činností oprávněn ovlivňovat?

Zákon výlučně vymezuje lobbované osoby ve 20 kategoriích, mezi které patří všichni vrcholní politici – od prezidenta přes poslance a senátory až po členy vlády. Dále také vedoucí státních úřadů, členové regulačních orgánů a vysocí úředníci s rozhodovacími pravomocemi.

Lobbying se výslovně nevztahuje na příslušníky zpravodajské služby České republiky.

Co lobbováním není

Zákon se nevztahuje na standardní formy občanské participace jako petice, připomínky k zákonům, veřejné konzultace nebo komunikaci přes média. Výjimky platí i pro činnost státních zaměstnanců, územních samospráv, politických stran a pro oblasti utajovaných informací či kritické infrastruktury.

Jak by tedy mohl vypadat lobbista v praxi?

Lobbistou se může stát jak fyzická, tak právnická osoba – od profesionálních lobbistických agentur přes advokátní kanceláře až po firemní zaměstnance pověřené komunikací se státem (takzvané "in-house lobbisty"). Mezi lobbisty budou patřit také obchodní komory, profesní asociace, zájmová sdružení či dokonce neziskové organizace prosazující veřejný zájem. Firma si může najmout externí lobbistickou agenturu, která pak má postavení lobbisty, zatímco firma samotná vystupuje jako klient. Rozhodující není, zda lobbista jedná za odměnu či bezplatně – registrovat se musí každý, kdo ovlivňuje lobbované soustavně, tedy opakovaně a systematicky.

Povinnosti a sankce vyplývající ze zákona

Lobbisté mají podle zákona několik klíčových povinností. Při každém kontaktu s lobbovanou osobou se musí identifikovat jako lobbisté a sdělit, v zájmu, koho jednají, což na vyzvání musí i písemně potvrdit. Dále musí podávat půlroční pravidelná "prohlášení lobbisty" do registru, ve kterých evidují všechna svá jednání včetně údajů o tom, s kým, kdy a o jakých tématech jednali.

Za porušení těchto povinností zákon stanovuje odstupňované sankce. Nejpřísnější trest – pokutu až jeden milion korun nebo až tři procenta hodnoty aktiv u právnických osob – hrozí za lobbování bez registrace nebo za opakované či úmyslné porušení prohlašovacích povinností.

Co to znamená pro běžného člověka?

Poprvé budete moci online zjistit, kdo lobbuje, za které firmy, s jakými lobbovanými osobami se setkávají a o jakých tématech jednají. Registr nabízí vyhledávání podle jmen, úřadů nebo konkrétních zákonů. Údaje o lobbistech a lobbovaných se uchovávají osm let pro dlouhodobou kontrolu.

Všichni současní lobbisté se musí do 30 dnů od 1. července 2025 registrovat, jinak jim hrozí vysoké pokuty.

Implementace zákona o lobbyingu

Nová právní úprava představuje zásadní krok k transparentnosti ve veřejné správě a dává občanům i médiím konkrétní nástroje pro kontrolu vlivů působících na tvorbu právních předpisů. Ministerstvo spravedlnosti připravilo také metodické pokyny pro praktickou aplikaci zákona.

Autorem článku je partner PRK Partners Jakub Lichnovský a koncipient Jaroslav Mach.