Jaké změny přichází s novým stavebním zákonem?
S novým stavebním zákonem, tj. zákonem č. 283/2021 Sb., se budeme muset naučit žít a pracovat. V současné době je s plnou účinností od 1.7.2024 skloňován zejména z hlediska obav úředníků i stavebníků z důvodu nedostatečné připravenosti, technické vybavenosti či neproškolení zaměstnanců stavebního úřadu. Faktem však je, že od začátku července 2024 již nebude jiná cesta. Hlavním sledovaným cílem bylo zefektivnění a zjednodušení všech souvisejících procesů v oblasti stavebnictví, současná podoba zákona se však v mnohém liší od své původní navrhované podoby a mnohé změny nebudou tak radikální, jak bylo původně zamýšleno.

Řízení o povolení záměru
Jednou ze zásadních změn je skutečnost, že v průběhu jednoho řízení bude nově vydáváno pouze tzv. povolení záměru, namísto dosavadní povinnosti absolvovat řízení dvě - územní a stavební. V průběhu tohoto jednotného řízení bude stavba (či jiný záměr) posuzována jak z hlediska jejího umístění na pozemku, tak z hlediska jejího faktického provedení.
Pokud stavebník k žádosti nedoloží všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů, stavební úřad ho již nebude vyzývat k doplnění či řízení zastavovat, ale vyžádá si je sám. Aspoň v teoretické rovině jde jednoznačně o zjednodušení stávajících procesů a Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že stavebníci projdou jedním řízením a dostanou jedno razítko, přičemž u jednodušších staveb toto razítko obdrží už za 30 dní. Až na 120 dní se doba protahuje u složitějších staveb jako jsou například dálnice či jiné rozsáhlejší infrastrukturní stavby. Různých razítek však bude fakticky více, protože integrace všech podkladových aktů (stanovisek) do řízení o provedení stavby a do konečného povolení stavby nebyla provedena.
Apelační přincip
Další novinkou je zavedení tzv. apelačního principu, což v praxi znamená to, že v rámci odvolání proti rozhodnutí bude s konečnou platností rozhodovat přímo odvolací orgán, namísto toho, aby věc vrátil orgánu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Řízení tak nebude předáváno od jednoho orgánu ke druhému a zpět. Je otázkou, nakolik tento postup bude efektivní a zda nedojde pouze k přesunutí problému do soudního řízení, v němž navíc bude stavebník pouze osobou zúčastněnou na řízení, nebude-li sám žalobcem.
Stavební úřady
Jedním ze základních bodů, ve kterém se současná podoba nového stavebního zákona liší od původní navrhované verze, je neexistence oddělené soustavy stavebních úřadů, v jejímž čele měl stát Nejvyšší stavební úřad. Inspirací pro tuto úpravu byla oddělená soustava katastrálních úřadů, avšak na konkrétní podobě úpravy nebyla nalezena shoda, a tak bylo od záměru upuštěno. Rozhodování tak zůstane v rukou dosavadních stavebních úřadů, jejichž počet by však měl být redukován (nikoli však podstatně).
Zákon však zavádí nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), jež je podřízen Ministerstvu dopravy a který se bude zabývat výstavbou silnic, dálnic, železnic, elektrických vedení a dalších stavebních záměrů v oblasti dopravy a energetiky.
Jednotné environmentální stanovisko
Důležitou novinkou je zavedení jednotného environmentálního stanoviska. Toto jednotné enviromentální stanovisko, tzv. JES, má za cíl zjednodušit a zrychlit proces získávání všech potřebných rozhodnutí, stanovisek či vyjádření týkajících se vlivu záměru na životní prostředí. Stavebníci tedy již nebudou muset absolvovat povinné kolečko u různých správních úřadů, ale získají vše potřebné v rámci jednoho řízení. Dojde tak ke snížení administrativní zátěže, jelikož JES bude vydáváno namísto až 26 správních úkonů vydávaných v rámci 9 různých zákonných předpisů. JES bude vždy podkladem v řízeních o povolení záměru podle stavebního zákona a v dalších řízeních.
V případech, kdy půjde o realizaci záměru vyžadujícího i vydání závazného stanoviska EIA (Environmental Impact Assessment), posuzujícího vlivy na životní prostředí, a bude o to ze strany stavebníka požádáno, bude JES zahrnovat i toto. Výjimkou jsou však nadále správní úkony vydávané orgány ochrany přírody v chráněných územích, v evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech.
Proces přípravy a vydání JES bude probíhat bez účastníků, účastenství bude možné až v navazujících řízeních, pro něž bude JES podkladem.
Dodatečné povolování staveb
Dodatečné povolení tzv. „černých staveb“, tedy staveb postavených bez povolení nebo bez souladu s podmínkami v něm stanovených, bude i nadále možné, podmínky však budou značně zpřísněné. Přísnější podmínky se vztahují i na stavby postavené před účinností zákona, pokud bude jejich existence zjištěna a budou projednávány v době účinnosti nového stavebního zákona.
Toto dodatečné povolení bude možné za splnění zákonných podmínek, jimiž jsou:
- úhrada pokuty za spáchaný přestupek;
- dotčená stavba nebude vyžadovat rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu;
- stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu (nicméně v případě výjimek z požadavků na umisťování staveb je možné doložit souhlas ostatních účastníků a podmínka se považuje za splněnou).
Digitalizace
Nejvýznamnějším krokem je však vytvoření Portálu stavebníka, prostřednictvím kterého bude možné komunikovat se správními orgány. Nepůjde tedy pouze o stavební úřady a jiné dotčené orgány, ale také o správce technické a dopravní infrastruktury. Prostřednictvím portálu stavebníka bude možné přehledně sledovat celý průběh řízení, nahlížet do spisů a dokládat případné chybějící dokumenty.
To, zda nový předpis přinese očekávané zjednodušení a zrychlení celého stavebního řízení ukáže až čas.
Naši odborníci na tuto problematiku:
Jakub Lichnovský, Partner
PRK Partners Praha, Ostrava
jakub.lichnovsky@prkpartners.com
Jana Pekařová, Seniorní advokátka
PRK Partners Praha
jana.pekarova@prkpartners.com