Investoři zvyšují zájem o kryptostartupy v Evropě. USA naopak oslabují svou dominanci

Evropská unie (EU) zásadně mění pravidla hry pro podnikání s digitálními aktivy. V důsledku přijetí nařízení o trzích s kryptoaktivy, zvané také jako nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets), a nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru (nařízení o pilotním režimu DLT), bude v celé EU nově regulována převážná část trhu s digitálními aktivy včetně poskytování souvisejících služeb.

I přestože lze ve světě najít země, které EU v právní úpravě tohoto relativně nového odvětví předběhly, jedná se o zásadní okamžik pro celý kryptoprůmysl působící v rámci druhého největšího jednotného trhu na světě. Nařízení MiCA aktuálně představuje vůbec nejkomplexnější právní rámec pro vydávání kryptoaktiv a poskytování služeb spojených s kryptoaktivy, jaký kdy byl přijat. Dopadat bude například nejen na centralizované vydavatele nových tokenů nebo na směnárny, burzy, ale také na poskytovatele poradenských služeb nebo správce portfolií s kryptoaktivy.

Podnikatelé v tomto sektoru se tak dočkají jednotného rámce pro všech 27 zemí EU a s tím i možnosti pasportizace příslušných licencí. Nařízení MiCA bývá navíc často skloňováno jakožto možný budoucí globální standard tohoto typu regulace a promítá se například už i do diskuzí u chystané regulaci ve Velké Británii. Na rozdíl od sjednoceného a proaktivního přístupu, který k tomuto inovativnímu odvětví zaujímá EU, diametrálně odlišná situace je aktuálně v USA.

Vůči tamnímu sektoru s kryptoaktivy je naopak uplatňován přístup „regulation by enforcement“ (regulace vymáháním), spočívající v aplikaci nejasných pravidel s cílem vytvářet tlak na subjekty působící v této oblasti a usilovat o rozšíření regulace formou závazných precedentů. Kvůli nepředvídatelnosti právního prostředí tak USA hrozí, že přijdou o svou dominanci v tomto odvětví a s tím i o příliv kapitálu a inovátorů.

Důvodem rozdílnosti v přístupu je aktivita komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států amerických (SEC), která se staví kriticky ke všem digitálním aktivům a posuzuje je pohledem stávající regulace finančních trhů a precedentů z dob dávno před vznikem počítačů a internetu. Postup SEC je tak kritizován dnes už i zevnitř samotné komise a s ohledem na nedávný vývoj také řadou tamních politiků. Vzniká tak příležitost pro evropské firmy zaplnit rozšiřující se propast mezi technologickým sektorem USA a EU. Paradoxně se tak může stát díky tak často kritizované regulaci, která má nyní tomuto kontroverznímu odvětví poskytnout potřebnou stabilitu a právní jistotu.

Možný obrat trendu můžeme vidět již dnes na datech, která ukazují zvyšující se zájem investorů do kryptostartupů v EU na úkor USA. Nařízení MiCA v tomto ohledu nabízí kompromis mezi stanovením přísných pravidel a potřebnou právní jistotou pro vznikající inovace. Pro podnikatele v odvětví kryptoaktiv to však znamená i nové povinnosti. Jednou z těch nejdůležitějších pak bude nutnost získat licenci pro poskytovatele služeb spojených s kryptoaktivy, což by s ohledem na počet živnostenských oprávnění v tomto sektoru dopadlo jen v ČR na více než 10 tisíc podnikatelů. Reálně se ale bude jednat maximálně o vyšší desítky žadatelů, a to především s ohledem na přísnost podmínek stanovených nařízením vycházejících ze stávající regulace kapitálových trhů.

Těm úspěšným pak nezbyde než doufat, že s licencí se snad již konečně vyřeší jejich problémy s přístupem k bankovním službám. Přijetí nařízení MiCA zároveň vytváří příležitost i pro státy EU, které se k regulaci kryptoprůmyslu dosud stavěly pasivně a nevytvářely stabilní prostředí pro podnikání s kryptoaktivy. Vzhledem k vyjasnění situace s (ne)regulací, bude potřeba konečně přijmout licencované podnikatele v oblasti kryptoaktiv za rovnocenné partnery, a tak na ně nahlížet i ze strany státních orgánů.

Česká republika tak má šanci vhodně adaptovat zmiňované nařízení a přilákat nové investice. Klíčová v tomto ohledu bude především doba trvání licenčního řízení, které s největší pravděpodobností bude mít na starost Česká národní banka. Kryptoaktiva, která nebudou spadat pod nařízení MiCA, ale bude na ně dopadat stávající regulace finančních nástrojů, bude možno obchodovat a vypořádat v rámci infrastruktur využívajících technologie sdílených registrů (DLT). Jejich existence je od března 2023 umožněna nařízením o pilotním režimu DLT. Toto nařízení zavádí testovací a prozatím dočasný regulatorní režim pro využívání DLT v rámci finančního sektoru.

Zájemci o provozování těchto systémů mohou získat výjimky ze stávajících právních předpisů a provozovat infrastruktury, na kterých bude umožněno obchodovat s cennými papíry přímo retailové klientele, tedy bez nutnosti zprostředkování transakcí obchodníky s cennými papíry, jak výlučně vyžadovala dosavadní úprava podnikání na kapitálových trzích. V případě, že se tento model osvědčí, může dojit k jeho plošnému zavedení a nahrazení stávajícího systému obchodování a vypořádání cenných papírů.

Trend vydávání dluhopisů pomocí DLT aktuálně nabírá na popularitě v téměř celé západní Evropě a určitě stojí za to věnovat pozornost tomuto segmentu především v následujících letech. Pokusy společností jako Siemens, Société Générale či Evropské investiční banky s vydáváním dluhopisů s využitím blockchainu ukazují na potenciál této technologie pro emitory i investory.

Sjednocený regulatorní rámec a větší právní jistota by nakonec mohly přilákat jak více samotných inovátorů, tak současně institucionálních investorů, a Evropa by tak mohla získat konkurenční výhodu v rámci tohoto globalizovaného odvětví. Budoucnost trhu s digitálními aktivy v Evropě nicméně bude v konečném důsledku záviset především na kvalitě nabízených produktů a zájmu investorů a uživatelů. 

Zdroj: E15.cz