CSDD se plíživě blíží
Jak jsem zmiňoval v článku, který jsem sepsal s kolegy v prosinci 2022 – Legislativním procesem EU v současnosti prochází návrh směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti (Directive on Corporate Sustainability Due Diligence – dále jen „CSDD“).
Směrnice je součástí nové ESG (Environmental, Social and Corporate Governance) legislativy EU, která se zaobírá především životním prostředím, lidskoprávními a sociálními otázkami (hlavně ve vztahu k zaměstnancům), a tématy spojenými s řízením společností.
V článku jsme mimo jiné uváděli, že účelem směrnice je, aby si evropské společnosti zodpovědně vybíraly své dodavatele a vyhýbaly se těm, u nichž je běžnou praxí porušování lidských práv (např. práva na spravedlivou odměnu dle čl. 28 LZPS) či poškozování životního prostředí [1].
Byť je CSDD stále v režimu návrhu, již v době vydání článku jsem upozorňoval na řadu dalších iniciativ či legislativních počinů směřujících ke standardizaci řádné péče v rámci dodavatelských řetězců (např. na německý Zákon o dodavatelských řetězcích „Lieferkettengesetz“).
NOVELIZACE PRACOVNÍHO PRÁVA
Jedním z těchto legislativních počinů je novelizace zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), která prošla v červnu 2023 připomínkovým řízením [2]. V novele ZP z pera Ministerstva práce a sociálních věcí je zahrnuta nová povinnost pro zaměstnavatele z oboru stavebnictví, tedy stavebních podnikatelů definovaných v § 14 písm. d) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.
Dle znění § 324a, který by měl být vložen do ZP, bude stavební podnikatel, který bude při provádění stavby, změně nebo údržbě dokončené stavby anebo při odstraňování stavby zajišťovat plnění prostřednictvím poddodavatele, ručit za mzdy, platy a odměny z dohody zaměstnanců tohoto poddodavatele v rozsahu, v jakém se podílejí na smluvním plnění pro dodavatele, a to až do výše minimální mzdy. V tomto ohledu se za poddodavatele bude považovat rovněž agentura práce, která pro provádění výše uvedených činností k dodavateli jako uživateli dočasně přidělí své zaměstnance.
Této povinnosti se hlavní dodavatelé nevyhnou ani v případě tzv. řetězení dodavatelů, kdy dle navrhovaného znění novely platí, že ve smluvním řetězci o více poddodavatelích ručí s dodavatelem společně a nerozdílně rovněž dodavatel na nejvyšším stupni smluvního řetězce. To znamená, že se zaměstnanec poddodavatele může po uplynutí období splatnosti mzdových nároků, tedy pokud mu mzdový nárok neuspokojí jeho zaměstnavatel, obrátit na dodavatele, pro kterého jeho zaměstnavatel vykonával stavební práce (tj. na poddodavatele o stupeň výše), ale rovněž i na hlavního dodavatele – zhotovitele (viz grafický přehled níže). Každý z oslovených ručitelů pak bude povinen mzdový nárok uspokojit v plné výši (to je podstata společné a nerozdílné odpovědnosti).
Co to vše znamená? Znamená to, že takový ručitel může být povinen uspokojit mzdové nároky zaměstnanců poddodavatele uplatněné do 3 měsíců od uplynutí období splatnosti, pokud je nesplnil přímo zaměstnavatel, který je jako poddodavatel zapojen do stavební činnosti, a to až do výše minimální mzdy. Pokud mzdové nároky uspokojí, je ručitel povinen informovat zaměstnavatele o výši částek vyplacených jednotlivým zaměstnancům a o případně provedených srážkách ze mzdy. Ve smluvním řetězci o více poddodavatelích je tento vyplácející ručitel povinen informovat rovněž dalšího ručitele (typicky hlavního dodavatele, pokud nároky zaměstnance uspokojil dodavatel, pro kterého zaměstnavatel vykonával stavební práce).
DOPADY V PRAXI
Dle důvodové zprávy k novele ZP [3] je účelem navrhované právní úpravy ochrana zaměstnanců v subdodavatelských řetězcích, neboť tito jsou ve značně zranitelném postavení, zejména v případě uměle vytvářených dodavatelských vztahů.
Z tohoto lze, jak jsem již indikoval na začátku tohoto článku, sledovat narůstající pozornost směrem ke kvalitě a spravedlnosti vztahů v dodavatelských řetězcích, což je viditelné napříč téměř všemi novými legislativními počiny EU. Ostatně, i tato novela ZP sama o sobě představuje transpozici čl. 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU o vysílaní pracovníků.
Jak se dalo očekávat, tento návrh vyvolal značnou vlnu nevole mezi společnostmi v oboru stavebnictví. Dá se tedy očekávat otázka: „Proč pouze obor stavebnictví?“ Na toto odpovídá ministerstvo v důvodové zprávě, kdy dle statistik Evropské komise byla většina případů nevyplacení mezd nahlášena právě v oboru stavebnictví.
Jakkoliv může být zavedení ručení za mzdové nároky zaměstnanců dodavatelů pouze pro stavební podnikatele kontroverzní, jde o návrh, se kterým je nutné počítat. Již nyní se navíc ozývají názory, že postup státu je diskriminační a pokud by takové opatření mělo být přijato, mělo by se týkat všech odvětví, tzn. nejen zaměstnavatelů v oblasti stavebnictví.
Ačkoli se jedná o novelu ZP, u které stále není jisté, zda bude přijata, když značené množství výhrad uvedla mimo stavebníků také např. Hospodářská komora, je zřejmé následující: jediná drobná novela ZP vzbudila řadu emocí v oblasti stavebnictví a protrhla stavidla ohledně diskuze využití ručitelství za mzdové nároky i v dalších odvětvích. Jedná se tedy po německém zákoně o ochraně dodavatelských řetězců o další indikátor plíživého nástupu směrnice CSDD před její samotnou účinností.
V PRK Partners se na budoucnost aktivně připravujeme a jsme odhodláni klientům tuto přechodnou dobu ulehčit, jak jen to bude možné. Advokátní kanceláře jsou zvyklé fungovat v investigativním režimu, jež je vlastní procesům due diligence, které se provádějí při transakcích z oblasti M&A. Nyní jsme připraveni tyto procesy převést do širší praxe a pomoci klientům, aby se na chystané změny adaptovali co nejjednodušeji. Proto věříme, že je vhodné začít se připravovat na nadcházející legislativu co nejdříve.
Pokud by Vás o tomto tématu zajímalo více, neváhejte nás kontaktovat.
Jaroslav Seborský
