Co je to ESG a co pro vás znamená?

V poslední době se začíná v obchodních kruzích stále častěji vyskytovat zkratka ESG. Rozhodli jsme se proto, sepsat tento krátký článek, který by pomohl ke správnému pochopení, co to ESG je, a co pro obchodní vztahy znamená.

Zkratka ESG (z anglického „Environmental, Social, and Governance“) odkazuje na nové požadavky v oblasti společenské odpovědnosti, správy a řízení podniků a ekologické udržitelnosti. ESG je de facto hodnocení kolektivní odpovědnosti firmy v oblasti sociálních a environmentálních faktorů. Tyto tři široké kategorie se používají k definování "společensky odpovědných investorů", tj. investorů, kteří považují za důležité zahrnout své hodnoty a obavy (jako je ochrana životního prostředí, správa a řízení nebo komunitní zájmy).

Finanční instituce, investoři, obchodní partneři a další zainteresované subjekty a veřejnost právem považují ESG za potenciální riziko pro firmy, které tyto standardy nedodržují. Právní, finanční i reputační rizika a negativní dopady spojené s nedodržováním těchto standardů v řadě případů totiž mohou zkomplikovat situaci nejen samotné společnosti, která je dostatečně nedodržuje, ale též ostatním společnostem, se kterými jsou v obchodním styku.

V současné době jsme se začali potýkat s konkrétními požadavky z oblasti ESG, a to zejména v oblasti veřejných zakázek, kdy naši klienti, zejména se sídlem v západní Evropě, začínají čím dál častěji vyžadovat určitou formu ESG hodnocení, či důkazu o zacházení s riziky udržitelnosti u poskytovatelů služeb a dodávek.

Jaké jsou tedy oblasti ESG? ESG se dělí do tří základních kategorií, na které navazují další podkategorie.

• E – Environment. Hodnotící kritéria cílená na ekologická témata, zahrnující například jaké zdroje jsou čerpány – suroviny, emise, míra inovací. Dopad společnosti na životní prostředí.
• S – Social. Kritérium zaměřující se na hodnocení míry společenské odpovědnosti dané společnosti.  Mezi tato kritéria patří například hodnocení pracovních podmínek, způsobu, jak se společnost staví k dodržování lidských práv, dopadu produkce firmy na společnost.
• G – Governance. Kritérium cílící na způsob řízení společnosti, kladoucí důraz na vnitřní kontroly a postupy (obvykle stanoveno různými normami, např. ISO a jejich implementací), odpovědnosti dodavatelů a řízení společnosti jako takové.

Co jsou tedy hlavní faktory, které bývají při hodnocení ESG faktoru společnosti hodnoceny? Dle našich zkušeností se jedná zejména (nikoliv však výhradně) o následující oblasti:

První legislativní kroky v oblasti ESG na evropské úrovni již brzy vstoupí v platnost. Dne 28. listopadu 2022 Rada Evropské unie definitivně schválila směrnici o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (dále jen "CSRD"). Tato směrnice mění směrnici o nefinančním reportingu z roku 2014 (dále jen "NFRD") a zavádí jednotné, konkrétní EU standardy pro nefinanční reporting a rovněž rozšiřuje okruh osob, kterých se požadavky týkají.  

Podniky budou muset nově zveřejňovat jak pozitivní, tak negativní vlivy své činnosti na životní prostředí a společnost jako takovou. Zároveň budou mít povinnost reportovat o tzv. ESG rizicích a příležitostech ovlivňujících dlouhodobou udržitelnost jejich obchodní činnosti a zveřejňovat strategie k zajištění či zlepšení udržitelnosti.

Ačkoli jsou tyto oblasti ve střední Evropě relativně nové, reprezentují novou globální realitu, kterou mohou firmy využít pro nové obchodní příležitosti; přičemž čím dříve začnou společnosti aplikovat zásady ESG, tím větší náskok budou mít před svou konkurencí. Dále nelze vyloučit, že v budoucnosti může dojít k omezení možností financování podniků s nízkým ESG ratingem (tj. omezení možností nabývat půjčky, dotace, pobídky) ale i k omezení účasti na veřejných zakázkách.

Pravidla obsažená ve směrnici CSRD se začnou uplatňovat od roku 2024, a to ve čtyřech hlavních fázích:

1. v roce 2025 budou mít poprvé vybrané podniky povinnost publikovat report za rok 2024. Tato povinnost se bude vztahovat na společnosti, které již nyní podléhají výše uvedené směrnici NFRD z roku 2014;
2. v roce 2026 se povinnost publikovat report za rok 2025 začne vztahovat i na velké společnosti;
3. v roce 2027 budou mít poprvé povinnost publikovat report za rok 2026 malé a střední podniky přijaté k obchodování na regulovaném trhu. Těmto podnikům je však umožněno využít dvouletou výjimku z povinnosti, za splnění určitých podmínek;
4. v roce 2029 bude report za rok 2028 vyžadován také od společností ze třetích zemí, které v EU vytvářejí čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR a které mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku přesahující stanovené hodnoty.

Evropská unie v současné době připravuje také legislativu v podobě směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti. Návrh této směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2019/1937 (dále jen “Návrh CSDD”) byl zveřejněn 22. února 2022 a zavádí mimo jiné povinnost náležité péče v oblasti lidských práv a životního prostředí pro některé společnosti a občanskoprávní odpovědnost pro zanedbání náležité péče.

Povinnými subjekty podle Návrhu CSDD jsou:

1. Společnosti v EU s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 500 a čistým obratem vyšším než 150 milionů EUR;
2. Společnosti v EU s průměrným počtem zaměstnanců vyšším než 250 a čistým obratem vyšším než 40 milionů EUR, pokud alespoň 50 % čistého obratu bylo vytvořeno v jednom nebo více rizikových sektorech, jako jsou zemědělství, textilní a oděvní průmysl, rybolov, těžba nerostných surovin atd.;
3. Společnosti nenacházející se v EU, s čistým obratem v EU vyšším než 150 milionů EUR;
4. Společnosti nenacházející se v EU, s čistým obratem v EU vyšším než 40 milionů EUR, pokud alespoň 50 % čistého obratu bylo vytvořeno v jednom nebo více rizikových sektorech.

Návrh CSDD zavádí povinnost podniků náležité péče (zejména s ohledem na dodavatelský řetězec společností). Aby společnost jednala s náležitou péčí, musí začlenit náležitou péči do svých politik, být schopna identifikovat skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady na lidská práva a životní prostředí, být schopna těmto potenciálním nepříznivým dopadům předcházet, zmírňovat je nebo je odstraňovat a minimalizovat rozsah skutečných nepříznivých dopadů, zavést a udržovat postupy pro podávání stížností pro ty, kteří jsou nepříznivými dopady postiženy, sledovat účinnost svých politik a opatření náležité péče a zajistit informování veřejnosti o náležité péči. To vše musí společnost provádět v souladu s ustanoveními CSDD.

Je třeba poznamenat, že návrh CSDD není jediným legislativním opatřením, které členské státy EU v tomto ohledu přijaly. S účinností od letošního roku již Německo přijalo vlastní zákon o náležité péči v dodavatelském řetězci.

V návaznosti na období veřejných konzultací připravila Evropská poradní skupina pro finanční výkaznictví první soubor návrhů evropských standardů pro reporting udržitelnosti (dále jen "ESRS"). Tyto standardy se stanou součástí CSRD, neboť stanoví podrobné požadavky na reporting. Poslední verze ESRS byla zveřejněna 16. listopadu 2022 a standardy nyní čekají na schválení Evropskou komisí, které se očekává do 30. června 2023.

V první fázi byly připraveny dva soubory průřezových norem a deset souborů tematických norem, které byly rozděleny do tří skupin podle zkratky ESG. Jejich cílem je zajistit, aby společnosti vykazovaly všechny relevantní a důležité údaje ve strukturované a srozumitelné podobě.

Druhý soubor návrhů ESRS bude zahrnovat odvětvové standardy a standardy pro malé a střední podniky, jejich přijetí se očekává do roku 2024.

Odvětvové normy ESRS budou vytvořeny pro společnosti působící v konkrétních odvětvích, jako je zemědělství, těžba uhlí, výroba energie a silniční doprava. Jedním z důvodů odlišné právní úpravy je skutečnost, že tato specifická odvětví jsou strategická a existuje v nich velký potenciál pro změny, zejména v odvětvích, která mají národní bezpečnostní a politický význam. Odlišná pravidla budou platit také pro malé a střední podniky, aby se minimalizovala jejich administrativní zátěž.

Příkladem fungování ESG v právnické profesi může být činnost PRK Partners v rámci tzv. practice group, kde je uplatňován interdisciplinární přístup, který pomáhá klientům porozumět tomuto novému fenoménu, zmírnit rizika spojená s nedostatečnou reflexí požadavků ESG a prozkoumat nové příležitosti, které ESG nabízí. Právní poradenství poskytované PRK Partners v této oblasti zohledňuje poznatky z dalších relevantních oblastí a respektuje klienty a jejich specifické potřeby. Stručně řečeno, PRK Partners pomáhá klientům najít nejjednodušší a nejekonomičtější způsob, jak se dostat do souladu s ESG, jak je vyžadováno orgány veřejné správy, akcionáři, obchodními partnery nebo financujícími subjekty, investory, finančními institucemi a stále častěji i samotnými klienty.

PRK Partners ESG practice group v současnosti poskytuje právní poradenství v těchto oblastech:

• revize zakládajících dokumentů společností a podnikatelských seskupení, jednacích a podpisových řádů a jejich struktury s cílem zajistit soulad s předpisy ESG v podnikové, pracovní a finanční oblasti;
• pomoc při identifikaci a hodnocení strategických rizik;
• vyhledávání příležitostí souvisejících s dohodou EU „Green deal“ (veřejná podpora, finanční zdroje);
• poradenství při vytváření firemní kultury v souladu s ESG;
• školení v oblastech souvisejících s ESG;
• příprava dokumentů týkajících se ESG pro finanční prověrky a transakce v oblasti fúzí a akvizic;
• výpočet uhlíkové stopy;
• projekty v oblasti OZE;
• řízení dodavatelského řetězce a strategie oběhového hospodářství, včetně dodržování pravidel whistleblowingu;
• otázky související s ESG v oblasti financí;
• dodržování předpisů v oblasti životního prostředí;
• udržitelné financování.