Náhrada škod, ušlý zisk

Vážení klienti,

v souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem a všemi krizovými opatřeními vlády včetně ministerstva zdravotnictví bychom Vás rádi informovali, že se aktivně připravujeme poskytnout Vám kvalitní právní pomoc při uplatňování nároku na náhradu škody, který Vám v důsledku krizových opatření vůči státu vzniká.

Nezbytnou podmínkou úspěchu ve věci uplatnění náhrady škody bude podání žádosti o náhradu škody do 6 měsíců od doby, kdy jste se o škodě dozvěděli, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Žádost se podává u orgánu státu, který krizové opatření nařídil. Lze tedy v obecné rovině doporučit podat žádost do 6 měsíců od doby vyhlášení krizového opatření, i když v konkrétním případě to může být i později. Pokud dojde k marnému uplynutí lhůty, nebude možné marné uplynutí lhůty jakkoli zhojit. Dále platí, že tvrzená škoda musí být v skutečně v přímé příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a stát zbavuje odpovědnosti za škodu, pokud se ukáže, že poškozený si škodu způsobil sám.

Podle § 36 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení („krizový zákon“) platí, že stát odpovídá za škodu, která vznikla fyzickým i právnickým osobám v důsledku omezení souvisejících s krizovými opatřeními. Krizovými opatřeními se rozumí i usnesení vlády nebo jednotlivých ministerstev v souvislosti se snahou o zastavení epidemie koronaviru. Každý, kdo se cítí býti krizovými opatřeními ekonomicky dotčen, má možnost obrátit se na stát a stát je povinen tuto škodu nahradit. Dotčené osoby (žadatelé) se obracejí na stát prostřednictvím písemné žádosti. Tuto žádost je možné podat i v zastoupení advokátem. Pro účely žádosti budeme rozlišovat škodu na tzv. skutečnou škodu a ušlý zisk. V úvahu připadá i újma na zdraví, ale rozumíme, že to nebude příliš obvyklé. Skutečná škoda představuje v zásadě to, o co se majetek v důsledku opatření zmenšil. Ušlý zisk naopak představuje škodu, o kterou se majetek nezvětšil, ačkoliv dle předpokládaných okolností se zvětšit měl. Výpočet skutečné škody sám o sobě obvykle nečiní problém. Vaše tvrzení o škodě však bude nutné náležitě prokázat, což je dle krizového zákona nezbytnou podmínkou úspěchu žádosti o náhradu škody. Skutečnou škodu lze vyčíslit pomocí všech smluv, účetních a dalších dokladů za nákup zboží či služeb, které nemohly být v důsledku krizových opaření využity.

Výpočet ušlého zisku bude komplikovanější a často bývá určen až na základě znaleckých posudků. V jednodušších případech je ušlý zisk možné prokazovat pomocí daňových přiznání a pravděpodobnosti, že zisk v období krizových opatření by byl stejný jako ve stejném období minulého roku. Výpočet ušlého zisku jsme připraveni s Vámi konzultovat, a pokud se ukáže, že bude nezbytný znalecký posudek, jsme připraveni spolupracovat se soudními znalci.

Komplikovanost výpočtu ušlého zisku vyplývá i z důvodu, že při výpočtu výše škody se bude srovnávat stav, jaký tu je po přijatých opatřeních, se stavem, jaký by tu byl, pokud by opatření přijata nebyla. Tedy ne s běžným (standardním) stavem, ale se stavem řádící pandemie, kterou stát nebrzdí, šíří se extrémně rychle, pravděpodobně s vysokými počty obětí na životech. Navíc tento referenční stav musí prokázat poškozený.

Dále platí, že pokud dojde k zamítnutí žádosti, bude žadatel oprávněn obrátit se na soud, aby zamítnutí žádosti soud přezkoumal. V každém případě lze doporučit, aby žadatel svoji žádost řádně odůvodňoval již pro účely žádosti dle § 36 krizového zákona. I pokud škoda skutečně vznikla, a to ve výši, kterou žadatel tvrdil, ale náležitě neprokázal, je pravděpodobné, že nedůslednost v prokazování výše škody v žádosti bude snižovat šance na úspěch v rámci následného soudního řízení. Doporučujeme tedy věnovat odůvodnění a zejména prokázání tvrzení v žádosti náležitou péči a to i s ohledem na to, že pokud by došlo k zamítnutí žádosti, tak toto zamítnutí žádosti bude přezkoumávat soud. Doporučujeme tedy proto právní zastoupení již ve fázi vyplňování žádosti.

Obecně v daný okamžik doporučujeme již nyní následující:

• Věnovat maximální pozornost tomu, aby škoda byla co nejmenší. Pokud např. restaurace musí zavřít, majitel by měl zvážit možnosti limitace škody tím, že jídlo bude rozvážet a vydávat přes okénko a podobně.
• Evidovat veškeré dopady krizového opatření – fotodokumentaci, komunikaci s obchodními partnery, žádosti obchodních partnerů o slevy apod., podepsané a datované zápisy o přijatých opatřeních, o uzavření provozoven, písemná vyhotovení interních pokynů v souvislosti s krizovým opatřením atd.
• Mít vytipované osoby, které by dopady krizového opatření mohly dosvědčit, a mít jejich kontaktní údaje.
• Rozlišovat situace, které jsou dle opatření vlády povinné (např. uzavření provozovny), a situace, kdy se provozovatel sám rozhodl, s ohledem na situaci, k určitému postupu.
• Schraňovat a připravovat veškeré dostupné podklady k vyčíslení škody:

a) u skutečné škody-  smlouvy, objednávky, faktury, potvrzení o zaplacení, bankovní výpisy o provedených platbách;

b) u ušlého zisku  - doklady o zrušených objednávkách/rezervacích, doklady o zisku v předchozích obdobích/stejných obdobích  v   předchozích letech. V případě ušlého zisku bude nejbezpečnější způsob prokázání výše  ušlého zisku znaleckým posudkem.

Zároveň bychom Vás rádi informovali, že PRK spolupracuje se společností Wolters Kluwer na projektu Vzorné Právo (https://www.vzornepravo.cz), který nabízí celou řadu automatizovaných vzorů a podání, připravených našimi odborníky. Dokumenty si můžete sami vytvořit v uživatelsky přátelském prostředí. Na stránkách Vzorného Práva je již k dispozici i základní vzor pro uplatnění nároku na náhradu škody (pod odkazem zde) a související článek s informacemi k uplatnění nároku (odkaz zde).

V případě jakýchkoliv dotazů a informací se prosím obracejte na Váš obvyklý kontakt v PRK nebo přímo na naše litigační oddělení. Náš team je připraven poskytnout Vám veškerou potřebnou součinnost.

S úctou

Robert Němec

Michal Sylla

Martin Lukáč

Více informací týkajících se COVID-19 naleznete zde.