Vládní návrh zákona o dopadech na soudní řízení (tzv. Lex Covid justice)

 Aktuální ke dni 2. 4. 2020

Ministerstvo spravedlnosti připravilo návrh zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a exekučního řádu (tzv. „Lex Covid justice“) pro účely přijetí ve zkráceném projednání. Tento postup umožňuje za stavu legislativní nouze § 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Členem pracovní skupiny MSp je také spolupracující doc. Bohumil
Havel, který se podílel zejména na legislativních návrzích týkající se insolvenčního zákona a zákona o obchodních korporacích.

Návrh byl předložen mimo připomínkové řízení, kdy výjimku pro takovýto postup udělil předseda vlády. Tím pádem nebyl návrh připomínkován standardními připomínkovými místy.

Navrhované změny rozdělujeme pro přehlednost do 4 oblastí, kam by případné změny obsažené v návrhu Lex Covid justice měly dopadnout. Jedná se o změny v právu procesním, v insolvenčním právu, v zákonu o obchodních korporacích a konečně změny exekučního řádu.

Návrh Lex Covid justice je v části nepřímou novelou stávajících předpisů a v části přímou
novelou již existujících zákonů. Níže shrnujeme nejpodstatnější navrhované změny, kterými
jsou:

  1. Možnost prominutí zmeškaných lhůt v procesním právu;
  1. Insolvence;
    a. Dříve nařízená oddlužení soud nezruší, pokud se k nesplácení povinných splátek dojde v důsledku          mimořádných opatření;
    b. V rámci dříve nařízených oddlužení bude možné přiznat osvobození od dluhů, pokud dojde ke                  splacení i méně než 30% a další zjednodušení oddlužení pro dlužníky;
    c. Odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh;
    d. Nepřihlížení k věřitelskému návrhu, pokud by byl podán do 31. 8. 2020
    e. Zavedení institut mimořádného moratoria umožňující pokračování podnikání;
    f. Možnost přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu;
     
  2. Orgány právnických osob a jejich management;
    a. Umožnění rozhodování per rollam;
    b. Možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, pokud      v době trvání mimořádných opatření uplynulo;
    c. Prodloužení lhůty pro svolání valné hromady;
  1. Zastavení exekucí;
    a. Automatické zastavení všech exekucí, ve kterých nedošlo po dobu posledních 3 let ani k částečnému      uspokojení vymáhané povinnosti;
    b. Výjimky z automatického zastavování.

1) Lhůty v procesním právu
V soudním řízení se rozšiřuje možnost prominutí zmeškání úkonu, a to prakticky ve všech druzích řízení, tedy řízení civilním, trestním, správním řízení soudním a dokonce řízení před Ústavním soudem. Lex Covid justice umožňuje prominout zmeškání lhůty, pokud došlo ke zmeškání úkonu kvůli opatřením souvisejícím s krizovou situací, např. kvůli pobytu v karanténě. Žádosti o prominutí bude možné podávat do stanovené doby od ukončení nouzového stavu, nebo i později, pokud např. karanténa přetrvá déle. Doba, v níž bude
možné podat žádost, se bude lišit podle typu řízení tak, jako už je tomu ostatně dnes u lhůt, které se mohou prominout i podle současné právní úpravy (např. do 15 dnů v občanském soudním řízení, do 7 dnů v insolvenčním řízení). Žádosti budou posuzovány individuálně s ohledem na dopady krizových opatření nebo karantény na každého konkrétního jednotlivce. Nebude tedy automaticky postačovat tvrzení, že došlo ke zmeškání lhůty v době krizových opatření. Vždy bude nutné vysvětlit souvislost mezi nějakým krizovým opatřením a zmeškáním lhůty.

Navrhuje se umožnit i prominutí zmeškání procesních lhůt, které momentálně není možné prominout např. i u mimořádných opravných prostředků. Na druhou stranu prominutí lhůty v žádném případě nebude automatické, a proto rozhodně není na místě brát změnu zákona jako odpuštění všech lhůt a priori.

2) Insolvence
Změn v insolvenčním právu je navrhováno nejvíce. Předkladatel je veden snahou o zachování ekonomiky a uchování v provozu výrobních podniků, služeb a tak podobně. Předkladatel dále argumentuje, že není v zájmu nikoho, aby již běžící oddlužení byla rušena z důvodu objektivní nemožnosti dlužníků splácet povinné splátky v důsledku krizových opatření.

Pokud dlužník nebude platit dle splátkového kalendáře v důsledku koronavirové situace, soud dle návrhu zákona takové oddlužení nezruší. Osvobození od dluhů ve „starých“ oddluženích bude možné přiznat, i pokud dlužník splatí méně než 30% v důsledku koronavirové situace a při změně výše splátek ve „starých“ oddluženích se nebude vyžadovat, aby dlužník splatil alespoň 50% věřitelům, jak tomu bylo dříve. Tato navrhovaná opatření by tedy měla pomoci osobám, kterým oddlužení bylo již schváleno.

Dále se navrhují opatření, která si kladou za účel povzbudit ekonomiku, a která se týkají zejména právnických osob a jejich statutárních orgánů. Hlavním opatřením je odklad povinnosti dlužníka podat na sebe insolvenční návrh v případě, že je v úpadku, a to do doby uplynutí 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření, nejpozději do 31. prosince 2020.

Porušení povinnosti podat v případě úpadku insolvenční návrh má totiž jinak pro dlužníky (resp. jeho statutární orgány) celou řadu nepříznivých důsledků, jako je např. případná povinnost k náhradě škody věřitelům, jejichž uspokojení v insolvenčním řízení bylo i v nepatrném rozsahu zkráceno, povinnost vydat prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce k výzvě insolvenčního správce, či za určitých okolností dokonce i ručení při úpadku
obchodní korporace za její dluhy.

Dále se navrhuje nepřihlížet k věřitelskému návrhu, který by byl podán do 31. srpna 2020. Tím se má poskytnout podnikatelům více času řešit svou problematickou situaci způsobenou koronavirem, aniž by byli ohrožováni rizikem zahájení insolvenčního řízení.

Podstatnou změnu představuje i návrh zavedení institutu mimořádného moratoria, které podnikatelům nabízí zvláštní ochranný režim (preventivně před i po podání insolvenčního návrhu), po jehož dobu je chrání před rozhodnutím o úpadku a umožňuje jim provozovat podnik. Moratoriem má být dlužník také chráněn před vypovězením smluv na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, a má mu umožnit, aby hradil přednostně závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku před staršími dluhy. Oproti standardnímu moratoriu, jak je známe z dosavadního insolvenčního zákona, mimořádné moratorium poskytuje citelnější úlevy a rychlejší ochranu. K vyhlášení moratoria se nebude vyžadovat souhlas věřitelů a částečně se nahrazuje předložení vybraných písemností čestným prohlášením a doplnění návrhu o důležité údaje svědčící o podnikatelově poctivém záměru. Mimořádné moratorium bude možné vydat na dobu 3 měsíců (a poté – již se souhlasem věřitelů – ještě o další 3 měsíce prodloužit). Dlužníku se přitom výslovně povoluje využít úlev, podpor a finančních prostředků z veřejných prostředků určených ke zmírnění dopadů epidemie bez rizika rozporu se stávajícími pravidly nakládání s majetkovou podstatou. Po skončení mimořádného moratoria se též znepřístupní záznam v insolvenčním rejstříku, což předchází účinkům negativní publicity.

3) Orgány právnických osob a jejich management
Návrh zákona Lex Covid justice se snaží řešit situaci, kdy není povoleno, aby se scházely orgány právnických osob, hrozí, že uplynou funkční období jejich managementu a rovněž nebudou učiněny úkony nezbytné k provozu společnosti.

Orgánům družstev, obchodních společností a dalších právnických osob (např. SVJ) má proto umožnit rozhodování per rollam, ikdyž s takovou možností nepočítají jejich zakladatelské dokumenty. Kromě toho se navrhuje možnost automatického prodloužení nebo obnovení funkčního období členů voleného orgánu, jimž v době trvání mimořádných opatření uplynulo (se souhlasem dané osoby), popř. připuštění tzv. kooptace, tedy volby člena orgánu samotnými členy orgánu. Dále se pak prodlužuje lhůta pro svolání valné hromady kapitálové společnosti (např. a.s.) či členské schůze družstva z důvodu projednání řádné účetní závěrky, a to o 3 měsíce ode dne skončení mimořádných opatření.

Posledním návrhem v rámci změn v insolvenčním právu je možnost dočasného přerušení plnění schváleného reorganizačního plánu do 6 měsíců od ukončení mimořádného opatření, nejpozději do 31. prosince 2020.

4) Zastavení exekucí
Návrh Lex Covid justice obsahuje i novelu exekučního řádu, která nemá přímou souvislost s předchozími opatřeními a na první pohled není ani zjevná souvislost s nastalou krizovou situací. Nicméně jde o novelu, která již je projednávána delší dobu v Poslanecké sněmovně a zásadní změna v oblasti exekucí dle této novely má spočívat v tom, že má dojít k automatickému zastavení všech exekucí, ve kterých nedošlo po dobu posledních 3 let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti ve výši postačující alespoň ke krytí nákladů exekuce a nebyl-li v ní po dobu posledních 3 let zjištěn či zajištěn žádný majetek postižitelný
v exekuci, který by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. K zastavení má ex offo přistoupit exekutor. Zákon umožňuje oprávněnému, aby předešel zastavení exekuce tím, že složí zálohu na náklady exekučního řízení. Výše zálohy má být stanovena prováděcím předpisem, jehož návrh dosud nebyl předložen.
Lex Covid justice obsahuje věcné výjimky z automatického zastavení exekuce a takové exekuce nebudou zastaveny, pokud s tím oprávněný nesouhlasí (např. "pohledávky z deliktů podle občanského zákoníku").
Lex Covid justice rovněž stanoví, že exekuce bude zastavena bez ohledu na složení zálohy na náklady exekuce a na nesouhlas oprávněného zastavena, pokud bude bezvýsledná po dobu 9 let.

Účinnost této novely má nastat až za více než 3 měsíce od vyhlášení Lex Covid justice.


Tento dokument nepředstavuje právní poradenství a má výlučně informační charakter. PRK Partners ani žádná z osob připravujících tento dokument nenesou jakoukoli odpovědnost za žádné z rozhodnutí, přijatých na základě informací obsažených v tomto dokumentu. Dovolujeme si upozornit, že zde uvedené informace nemusí být nutně aktuální ani úplné. V případě potřeby právní rady se obracejte na partnery,  se kterými obvykle spolupracujete nebo na náš speciální Covid Team prostřednictvím adresy covid@prkpartners.com

Více informací týkajících se COVID-19 naleznete zde.